Michal Kadlec: Takovou kariéru jsem si vysnil, vypadnutí v Evropě mě mrzí
Michal Kadlec svou úspěšnou kariéru strávil z velké části v zahraničí, odehrál 67 reprezentačních utkání a v loňské sezoně jako kapitán dovedl Slovácko do evropských pohárů. Slovácko ovšem nezvládlo hned první dvojzápas s bulharským Plovdivem a z pohárů vypadlo. Jak Michal Kadlec tuto etapu hodnotí?

Jak jste využil pauzu mezi sezonami, která byla trochu kratší než obvykle?
Už jsem na tu délku nějak zvyklý, první týden jsme byli s rodinou v Rakousku. Druhý týden už jsem byl v Německu u svého známého fyzioterapeuta, který dělal dlouhá léta v Leverkusenu fyzioterapeuta a teď si otevřel vlastní rehabilitace. Jde u něj cvičit, má různé stroje, terapie. Byl jsem u něj pět nebo šest dní, má to kousek od Frankfurtu.
Takže jste se začal připravovat vlastně už ve svém volném čase?
Měl jsem trochu problémy s kolenem ke konci sezony a chtěl jsem se nachystat na tu novou. Zajímala mě příčina, proč tomu tak je a tak dále. Byl jsem na vyšetření, měření, snažili jsme se to dát dohromady a nachystat se na sezonu. V mém věku už se musíte rozhodnout, jestli neodkrojit trochu z dovolené a věnovat to další sezoně. Čím víc volna, tím víc si na to tělo zvykne.
Slovácko teď prožívá poměrně úspěšné období, jde to vidět i v kabině?
Nálada v týmu je dobrá, i na soustředění to bylo příjemné. Hotel byl také lepší než minulý rok, jde vidět, že uplynulá sezona byla dobrá. To se vždycky odvíjí od zápasů, teď na začátku sezony to máme jako na houpačce.
Vy jste prožil ve své kariéře řadu velkých zápasů. Byla pro vás evropská utkání v dresu Slovácka něčím speciální?
Samozřejmě, protože jde o přítomnost. Minulost je krásná, ale na to už nemyslíte. Já už asi těžko, ale Slovácko se do Evropy může třeba ještě dostat. Věnovali jsme loni celou sezonu tomu, abychom se tam dostali, a pak takovým způsobem vypadnete. Mě to bolí hodně, je to zklamání. S Kodaní jsme mohli pak odehrát vyrovnaný zápas a zažít lepší prostředí než v Plovdivu, pro fanoušky by to bylo taky zajímavější.
S Milanem Petrželou jste nejzkušenější v týmu. Špičkujete se, kdo vydrží hrát déle?
To ani ne, my se spíš špičkujeme, jestli se ráno ještě vůbec někdo rozběhne. (smích) Spíš máme nějaké srandy v kabině, ale jinak si myslím, že každý se rozhodne sám podle svého těla, jak dlouho ještě vydrží. On nehraje devadesát minut, my obránci většinou hrajeme celý zápas. Má to jiné. Zatím chceme vydržet tento rok, a pak uvidíme.
V Uherském Hradišti jste nastartoval kariéru. Plánujete tam zůstat i po konci kariéry?
Já jsem v Uherském Hradišti vyrůstal od doby, kdy jsme se sem přistěhovali v roce 1997 z Německa. Zůstaneme tady určitě i po mojí kariéře, takto jsem si to plánoval dřív. Vysnil jsem si, že začnu ve Slovácku, pak se podívám někam do zahraničí a zase se vrátím na konec kariéry do Slovácka. Vyšlo mi to a jsem rád, že to takto dopadlo a teď tu budeme stavět dům.
Plánujete v novém domě využít nějakou moderní vychytávku?
Všichni víme, že technologie jdou teď hodně dopředu, takže to plánuju. Každý rok se objeví nějaká novinka a je to síla, jak rychle jde pokrok dopředu. Když vezmu posledních dvacet let, je to šílené. Od tlačítkových telefonů jsme se dostali do bodu, kdy si odemknete garáž nebo byt telefonem. Já mám dveře na otisk prstu a takové věci. Celkově se všechno digitalizuje, máme v mobilu všechno možné včetně očkovacích pasů. Mobilem můžete ovládat dveře, klimatizaci, teplotu, kamery. Máte všechno po ruce.
Máte nějakou oblíbenou vychytávku?
Baví mě to celkově, zkoušet co technologie dneska umí. Už jsem v tom vyrůstal a mobily, tablety, počítače už mám pod kůží a hranice se pořád posouvají. Před časem jsme si asi nepředstavili, že se bude dát platit hodinkama nebo mobilem a dnes je to běžné. Mě to baví, pokud vám tedy nevypadne wifi a musíte si na otevření dveře stejně vzít klíč. (smích) Rozhodně si ale budu stavět chytrý dům, protože vám to usnadní spoustu věcí.
Partnerem rubriky je společnost ELKO EP